Pokud si myslíte, že nejvyšší manažeři nebo majitelé firmy  (ON), ve které pracujete, jsou z titulu svých pozic navždy motivováni, mýlíte se. Absolvovali sice různá školení manažerů, ale ani oni nemají vyhráno. Pro svůj úspěch potřebují chytré zaměstnance. Vzdělávají je v oblasti motivace a stimulace zaměstnanců, ale nevzdělávají je v tom, jak motivovat majitele firmy. Tvrdím, že je to fatální chyba!

Syndrom vyhoření

Příčinou jejich demotivace bývá často syndrom z vyhoření. Jak a proč vzniká? Zkonstruujme si jednoduchý příklad:

ON, majitel firmy  má vizi. Jde mu o to, aby se podnikání rozvíjelo a firma rostla. Jakmile se daří, přijímá další zaměstnance. Skvělý pocit. Firma přece roste.

S tím však přichází i negativní jevy.

Na NĚM je závislých stále více lidí. Na schopnostech jednoho člověka! Nevěříte?

 

Podívejte se na situaci jeho očima:

ON nezvládá všechno sám. Z některých zaměstnanců udělá manažery.

Specifickým činnostem ve své vlastní firmě začíná ON rozumět méně, než najatý zaměstnanec. ON se musí spoléhat na jiné!

Objevují se nejrůznější problémy, jednání s úřady, dodavateli, odběrateli, odboráři. Ne všechno se daří tak, jak by si ON představoval.

ON zjišťuje, že mu zaměstnanci lžou. V konečném důsledku všechno musí řešit ON.

ON musí  přicházet s nápady jak podnítit svoje zaměstnance k vyšší aktivitě, k inovacím. To unavuje.

ON musí o dobrých nápadech přesvědčovat všechny ty, kteří za příležitostí nových změn vidí zejména ohrožení vlastního pohodlí nebo dokonce svojí existence.

ON se snaží delegovat!

ON je zklamáván a pochybuje o smysluplnosti podnikání.

ON platí podřízeným manažerům stále více peněz!

On spouští projekt motivace a stimulace zaměstnanců!

ON má zodpovědnost!

Po čase ON přichází na to, že lidé si zvykli na jeho roli. Přestože organizuje mnohá školení manažerů, oni očekávají, s čím zase ON přijde. Jakou změnu ON zase vymyslí. ON sám má zkušenost s tím, že lidem se nechce přemýšlet. ON se stále častěji setkává s tím, že pokud uslyší nějaký „dobrý“ nápad na inovace procesů, jedná se zpravidla o zvýhodňování jednoho útvaru, jedné skupiny lidí či jednoho člověka (zpravidla autora nápadu). Přínos pro firmu spíše záporný!

 

Ve svém úspěchu se cítí sám. Emoční vyčerpání. Permanentní stres. Je bezradný a apatický.

 

Vybudoval sice něco, co má hodnotu, ale není spokojen s tím, jak to funguje. Věří, že by to mohlo fungovat lépe.

Dává lidem práci, ale sám se přestává těšit do svojí vlastní firmy.

Sám si zpochybňuje svoje snažení. Jaký význam má všechno to školení manažerů, obchodníků, referentů….? Má to všechno smysl?

Nejraději by se firmy zbavil, protože má potřebu se zbavit těch lidí kolem.

Lidí, kteří jej nechali samotného v jeho snažení. Pokud se dokonce firmě přestává na nějakou chvíli dařit, zjišťuje, jak funguje zaměstnanecká loajalita v praxi. Rychlý úprk schopných i neschopných.

Má peníze, má i dluhy. Má budovat znovu.

Má závazky a nemá svobodu! Kde má brát energii?

Je jen otázkou času, kdy rezignuje. V lepší případě prodá, v horším zavře svou firmu. V nejhorším to ON odnese na svém zdraví.

Zaměstnanci si (možná) najdou jinou práci. Prohráli všichni!

 

Jak motivovat majitele firmy

Naučte se mu rozumět. Dodávejte mu energii!

1. Važte si jej! Každý není tunelář! Kdyby nedokázal to, co dokázal, vy byste tady nepracoval(a)!

2. Říkejte mu, o co se snažíte vy. Řekněte mu s kterými parametry, které jste vysledovali, nejste spokojeni. Jak tyto parametry ovlivňují celkový výsledek?

3. Chtějte znát historii budování firmy. Zajímejte se o to, jak firma začínala, jaké měla hodnoty! Chtějte znát historky o pracovním nasazení budovatelů firmy. Pochopíte, čeho si ON váží. Važte si toho také!

4. Zajímejte se o budoucnost firmy. Zajímejte se o JEHO obavy i příležitosti. Přicházejte za ním s podněty co by se dalo zlepšit.

5. Přemýšlejte o JEHO firmě jako celku.

6. Precizujte relevantní detaily.