John Maynard Keynes (1883 – 1946) byl chytrý a vlivný ekonom. Snažil se přimět vlády, aby usilovaly o stabilní hospodářský růst. Jeho větu „In the long run we are all dead“ (v dlouhém období jsme všichni mrtví) si řada státníků vyložila špatně. Lord chtěl vyjádřit, že odkládaný problém se nikdy nevyřeší. Politici naopak přestali myslet dopředu, nejpozději do termínu příštích voleb.

Být dlouhodobě úspěšný znamená přemýšlet v dlouhodobém horizontu. Být dobrým běžcem na dlouhou trať. S dozvukem zimních olympijských her jsme se na jednoho zaměřili. Má byznys na lyžích. Princip úspěchu je ale totožný.

????????????????????????

Čím nás zaujal právě Ole Einar Bjoerndalen?

1) Je mu 40 let, z toho závodí přes 21 let.

2) Norskou přezdívku Biatlonový král obhajoval na šesti olympiádách.

3) Je nejstarším držitelem individuální zlaté medaile a s třinácti medailemi celkem je nejlepším zimním olympionikem všech dob.

Jak těžké je dosáhnout takového úspěchu – držet se na vrcholu dlouhodobě a nebýt pouze hvězdou, která zazáří a zhasne? Co je potřeba dělat? A čím budeme muset projít, pokud budeme chtít být stejně úspěšní? Nemusíme být vrcholoví sportovci, abychom se od Bjoerndalena inspirovali ve 4 bodech.

 

1. Mějme stále lepší vzory

Bjoerndalen začal s během na lyžích a biatlonem už v 11 letech. Jeho prvním vzorem byl bratr Dag, s nímž na začátku makal. Byli z chudé rodiny, z 5 dětí, a trénování patřilo k jedné z mála volnočasových aktivit, které spolu aspoň část rodiny pěstovala. Starší Dag mu svými výkony zvedal laťku, nutil ho k lepším výkonům. A malý Ole se chtěl prosadit. Od 13 let snil, že bude mistrem světa.

Protože bratra překonal, v 16 letech kvůli bláznivému snu odešel z domu do sportovní akademie. A už měl vyšší vzor a cíl: Bjoern Daehlie, osminásobný olympijský vítěz a devítinásobný mistr světa. Ole se postupně prosazoval mezi juniory a ve 20 letech závodil na první olympiádě v Lillehammeru, tedy „doma“. Vždy měl motivaci jít dál a vzor, který byl nad ním. Díky tomu, po více než 20 letech dřiny, vyrovnal Daehlieho rekord v počtu vybojovaných zlatých olympijských medailí. V počtu titulů mistra světa ho dokonce překonal…

Byl to bláznivý sen. Měl být nedosažitelný

 

2. Milujte to, co děláte, abyste chtěli být nejlepší

Bjoerndalena se novináři často ptali, co ho žene každý den na trénink, a nutí ho na sobě pracovat i přesto, že jeho sbírka medailí už je „dostatečně široká“. Odpovídal jen „I simply love biathlon“ (Prostě miluji biatlon). Fráze? Kdepak!

Měl totiž i špatné roky. Zrazovalo ho zdraví. Sám říká, že byly doby, kdy měl nedostatek zdraví nebo štěstí. Nikdy ale neměl nedostatek motivace. Toužil být nejlepší. Lepší než Daehlie. Hladověl po úspěchu – kolegové mu říkali Kanibal. Řídil se heslem „Život je příliš krátký na to, abych se vzdal.“ Když si to celé dáme dohromady, nezbývá než se zamyslet nad otázkou: V čem jiném by člověk měl chtít být nejlepší, než v tom, co vás ze srdce baví a naplňuje?

Dokonce i teď, po překonání všemožných rekordů i Daehliho, svého vzoru, Bjoerndalen říká, že ještě pár let závodit bude. Prostě proto, že ho to baví.

Také jste se divili, o co ještě jde 83letému Warrenu Buffettovi? Nebo už „dost“ bohatému Petru Kellnerovi? Ano, nemají dost. Ale o peníze primárně nejde.

 

 

3. Buďme nudní

Divné? Nelogické? Ani ne. O Bjoerndalenovi se říká: Je nudný. Procestoval celý svět, jeho detail viděly miliony fanoušků, ale na ulici ho poznají pouze v Norsku. Kolegům ani soupeřům se nevybavuje žádná zábavná historka ze zákulisí, kterou by zažili s Bjoerndalenem na závodech či při trénincích. Ve sportu je velice uctivý a velmi vážný, no nudný. S nadsázkou se o něm říká, že má dvě osobnosti: biatlonovou a tu druhou. Drží se v pozadí. Emoce dává najevo zřídka. Ani náznak kontroverze. Mohl být hvězdou talk show, večírků a zábavných pořadů, ale on o to nestojí. Proč? Je to jednoduché. Nudnost dává Bjoerndalenovi prostor makat nerušeně na svých cílech. Koncentrovat se na to, co je klíčové. Nerozptylovat se. Promýšlet každý krok. Neuhýbat z cesty.

Nejbohatší Čech Kellner téměř neposkytuje rozhovory. Nevystavuje tvář na požádání. Nešaškuje v televizi, nehraje si na odborníka. Má čas jen na to, co je pro něj zásadní. Práce, rodina, on. Říká: „Co je nadbytečné, je zbytečné.“

 

4. Vítězství hledejme v detailech a sebekázni

Ne každý dokáže podřídit veškeré své jednání a chování dosažení svého snu. Proto ho tolik lidí nedosáhne. Tvrdí, že něco chtějí, ale nejsou ochotni tomu cokoli obětovat. Bjoerndalen kromě toho, že i ve čtyřiceti trénuje každý den, trénuje ještě víc než ostatní, často odděleně. „Je zážitkem sledovat ho, jak je odhodlaný a svému snu oddaný,“ řekl kanadský soupeř Scott Perras.

Snu podřídil možná až moc. Upozadil svou rodinu, rozvedl se. Je zapřísáhlý abstinent. Na závody často jezdí vlastním karavanem, kde spí na prověřené posteli, v požadované pokojové teplotě. Dává si pozor na stravu. Většinu roku tráví v Itálii nebo Rakousku, ve vyšších nadmořských výškách. Když se vloni připravoval v Itálii na letošní olympiádu, odděleně od ostatních Norů, požádal tamní orgány, aby mu vytvořili biatlonový okruh podobný tomu v Soči. Svými tréninkovými dávkami a technikami se nechlubí, drží je v tajnosti. Před většími závody kvůli obavě z viróz a bacilů odmítá novináře v uzavřených prostorách a radši odpovídá na otázky venku, na čerstvém vzduchu, kde je menší riziko nákazy. Novináři o něm žertem píší, že svá vítězství slaví jízdou na rotopedu.

Žertují o něm, protože to je jediný způsob, jak se mu mohou přiblížit. Jeho dlouhodobý úspěch je postaven na zvládnutých detailech. Pracuje na jejich zdokonalování, aby zdokonalil ve výsledku sebe. Říká: „Mohu skřípat zuby. Ale vydám-li pak ze sebe to nejlepší, stálo to za to.“ V jeho věku už biatlonisté bývají ve sportovní penzi. On se drží na vrcholu. Král sebekázně a biatlonu.

V čem je vlastně mimořádný?

V tom, že nechce být obyčejný.

A co Vy?

 

Příspěvek členky našeho týmu Gabriely Orlitové vyšel 1.3.2014 na prestižním portálu FirstClass.cz pod původním názvem „Jak být úspěšný v běhu na dlouhé trati“ odkud jsme jej převzali. Po 10 dnech od uveřejnění více jak 1800 sdílení.