Martine, nejjednodušší bude asi začít Tvým stručným představením…takže kdo jsi, kolik Ti je, co máš vystudované, čemu se věnuješ…

Tak kde začít…je mi třicet let, studium jsem začal na gymplu s rozšířenou výukou matematiky a přírodních věd. Po maturitě jsem odjel na 10 měsíců studovat angličtinu do Londýna, kde jsem studium ukončil certifikátem FCE. Po návratu domů jsem pak vystudoval kombinovanou formou bakaláře na Vysoké škole podnikání v Ostravě, protože už jsem se v té době věnoval podnikání.

Jak dlouho už teda podnikáš? A v čem?

Oficiálně jako fyzická osoba podnikám od 8.3. 2004. Věnuji se oblasti tvorby webů a e-shopů, internetového marketingu a SEO optimalizaci. První s.r.o. společnost jsem spolu se svým starším bratrem zakládal v roce 2009 a aktuálně máme přes tři sta klientů. Druhou společnost s ručením omezeným jsme založili v roce 2012 a to z důvodu osamostatnění e-shopu, který jsme provozovali. Pro tuto společnost nyní plánujeme rozjet několik dalších e-shopů z různých oborů.

 

‚V době, kdy mí spolužáci pracně sháněli brigády za pár desítek korun na hodinu, jsem si měsíčně vydělával mezi dvaceti a třiceti tisíci korun, což byla úplná pecka.‘

Jak Tě napadlo podnikat zrovna v tomto oboru?

Na myšlenku mě přivedl starší bratr, který studoval střední průmyslovou školu, a zde měli k tvorbě webových stránek velmi blízko. Tehdy mi bylo necelých osmnáct, bratr měl již živnostenský list a tak jsem pracoval pod ním. Musel jsem se toho samozřejmě hodně naučit, byl jsem z gymplu, ale chytlo mě to. Tvorba webů se pak brzy stala mým koníčkem. Propojili jsme to navíc s affiliate marketingem, tedy prodejem cizích služeb a produktů prostřednictvím námi vytvořených webů, z každého prodeje jsme měli provizi. Klientela tehdy byla převážně z USA, možná i proto jsem se pak rozhodl odjet studovat angličtinu do Londýna… No, a když už mě to tak bavilo, tak jsem navíc zjistil, že se tím dovedu docela slušně uživit.

Kolik sis v té době vydělával?

V době, kdy mí spolužáci pracně sháněli brigády za pár desítek korun na hodinu, jsem si měsíčně vydělával mezi dvaceti a třiceti tisíci korun, což byla úplná pecka.

Pro studenta v podstatě střední školy úplná pohádka. Jak se Tvé podnikání rozvíjelo dál?

Postupně se podnikání měnilo. Přibývali lidé a firmy v našem oboru. Peníze se najednou v tomto bussinesu začaly rozmělňovat mezi větší skupinu. Do toho ještě začala klesat i hodnota dolaru vůči koruně, takže i přes zvýšené úsilí nám příjmy klesaly. Výsledkem toho bylo postupné přeorientování na firemní klientelu v České republice se zaměřením na tvorbu firemních webů a pozvolné rozšiřování našich služeb o internetový marketing a SEO.

A to jste pořád zvládali sami dva s bráchou?

Ne, s touto změnou souvisel i růst počtu našich zaměstnanců. Otevřeli jsme pobočky v Brně a Praze, podařilo se nám tak vyrůst z malé regionální firmičky na firmu s celorepublikovou působností.

 

martin_slauer (3)

 

Co bylo na tomto rozvoji podnikání nejtěžší?

Opravdovou výzvou pro mne bylo a stále je ladění firemních procesů, které se mění s přibývajícím počtem zaměstnanců. Jako majitel firmy už nedělám vlastní výrobu webů, na to mám tým specialistů, ale spíše řeším vedení a provoz firmy jako takové. Ten přerod je náročný. I když se někomu může zdát, že nepracuju, hodně času trávím přemýšlením nad strategií společnosti pro další období, vedením a vzděláváním našich lidí, budováním značky a ladím procesy.

Zažil si v rámci svého podnikání také okamžik, kdy Tě něco mile překvapilo?

Byl jsem hodně rád, když jsem zjistil, že pokud se podaří najít schopné a ambiciózní lidi, lze část úkolů „nadelegovat“ na ně a mít o „starost“ méně. Uspořený čas pak můžu věnovat všem těm svým „přemýšlícím“ aktivitám a budování firmy. Nemile mě pak překvapilo to, že najít schopné lidi není snadné…

 

‚Podnikání mi dává možnost se čas od času otočit a říct si, tak toto je moje dílo.‘

 

Co máš na podnikání nejradši? Proč vlastně podnikáš?

Na tuto otázku odpovím spíše v bodech:

  • Svoboda, kterou mi podnikání dává, ať již finanční nebo časová.
  • Neustálé rozvíjení sama sebe, ale i pomoc rozvíjet se druhým
  • Obrovské množství kontaktů na zajímavé lidi
  • Možnost účastnit se nejrůznějších akcí, kde bych se jako zaměstnanec nejspíše nedostal
  • Vidina toho, že něco buduji a že po mě něco jednou zůstane. Podnikání mi dává možnost se čas od času otočit a říct si, tak toto je moje dílo
  • No a hlavně mě to strašně baví.

Na druhou stranu jsem nikdy nebyl nikde zaměstnaný, tak možná vše nedovedu správně posoudit.

Říkáš „hlavně mě to strašně baví.“ Byly někdy chvíle, kdy jsi toho chtěl nechat?

Samozřejmě, že takové chvíle byly a jsou. Obvykle jsou to dočasné stavy, kdy mě něco naštve nebo rozhodí. Mohou to být například neustálé změny legislativy, omezení, které ČR pro podnikatele čas od času vymyslí. Mohou to být klienti neplatiči. Vývoj ekonomické situace u nás. Daně. Čas od času zaměstnanci a jejich přístup k práci. Může to být taky neférovost nejrůznějších dotací EU, alespoň z pohledu, jak to vnímám já. Konkrétně třeba nerozumím tomu, jak může Seznam a.s. získat dotaci na zaměstnance ve výši dvacet milionů korun, když mají miliardové obraty a velké zisky. Pro menší firmy, kterým by dotace mohly pomoci, je naopak vcelku těžké dotace získat. Ale to by bylo na dlouho…

Podnikáš už skoro deset let, co máš v plánu dál?

Neustále zkvalitňovat naše služby a dále rozvíjet jednu i druhou firmu. Chceme rozjet další e-shopy, tam vidíme velký potenciál a budoucnost. Chci se také začít věnovat svého osobního brandingu a začít přednášet o internetovém marketingu a online podnikání na veřejnosti.

 

‚Studenti si často neuvědomují, že když něco odfláknou dnes, vrátí se jim to později jako facka.‘

Jací jsou podle Tebe dnešní vysokoškoláci? Co dělají dobře, do špatně?

Připadá mi, že vysokoškoláci často využívají současného systému školství, kdy není takový důraz kladen na kvalitu znalostí jako na kvantitu složených zkoušek. Nechci generalizovat, ale hodně z nich věci fláká, nic nedělají pořádně. Nevidí souvislosti do budoucna, neuvědomují si, že když někde něco „odfláknou“, přijde to později jako facka. Naopak i dobře odvedená práce se jim vrátí v budoucnu. To pak vidím i u svých zaměstnanců.

Co by tedy měli dělat, aby zvýšili svou šanci na úspěch?

Neměli by se snažit dělat všechno, ale vytyčit si cíl, zaměřit se na jednu věc, a snažit se v ní být dobrý. Nedělat vše jen obecně. Jít si za tím, co chci. Čas od času by se taky měli srovnat s ostatními – chybí mi oproti nim něco? Musím něco dohnat? V čem jsem naopak lepší a jak toho můžu využít? Jsem konkurenceschopný? Jaké jsou mé slabé a silné stránky? Měli by na sobě neustále pracovat! Jsou mladí, měli by být draví, nebát se říct si o práci, ukázat, co v nich je! Pokud nemám zkušenosti, nabídnu firmě, že u nich začnu zkušenosti získávat, klidně i zadarmo, nebo za úplné minimum. Obvykle firmy stejně dobře odvedenou práci ocení. Řeknu to ještě jednou: důležité je najít si svůj směr, zajímat se o věci ve vybraném oboru a jít si za tím. Titul a teorie dneska nestačí. Také na přijímacím pohovoru není to nejdůležitější to, jak vypadám, ale jak se umím prodat.

Co dala škola Tobě? Proč si na ni vůbec šel, když už si v tu dobu si podnikal?

Škola mi dala rozhled v tom smyslu, že když na něco narazím, zhruba vím, jak to řešit nebo kde si k tomu dohledat informace, na koho se obrátit. Škola mi nezabrala moc času, splnila i má očekávání. Čekal jsem od školy tipy do podnikaní, získal jsem je sice v obecnější rovině, ale odnesl jsem si z toho, co jsem potřeboval.

Proč ses rozhodl zapojit do projektu „Co Tě ve škole nenaučí“?

Tento projekt mi nabízí možnost předat své zkušenosti mladším, dát jim pár tipu k zamyšlení. Namotivovat je, aby začali něco dělat jinak, než většina té vysokoškolské populace. Navíc jak jsem říkal, chci pracovat i na svém osobním brandu, přednášet o tom, co umím, a projekt „Co Tě ve škole nenaučí“ je zajímavý začátek.

Díky za rozhovor, těšíme se na Tvou návštěvu na kurzu.

Gabriela Orlitová