Psycholog Barry Schwartz se zaměřuje na klíčový princip západních civilizací: svobodu volby. Podle Schwartzova úsudku nás možnost vybírat si činí nikoli svobodnějšími, ale paralyzuje nás; nejsme šťastnější, ale naopak méně spokojení.

Z vystoupení:

1) Oficiální dogma všech západních průmyslových společností. Toto dogma zní následovně: pokud chceme maximalizovat blahobyt našich občanů, dosáhneme toho maximalizací osobní svobody. Odůvodněním je jednak to, že svoboda sama o sobě a ze sebe je dobrá, hodnotná, cenná, nutná k tomu, aby mohl člověk být člověkem. A protože když budeme mít svobodu, každý z nás bude schopen jednat podle sebe a budeme dělat věci, které povedou k našemu většímu blahobytu. A nikdo nebude muset rozhodovat za nás. Maximalizace svobody dosáhneme tím, že maximalizujeme možnost výběru.

2) Čím více možností na výběr lidé mají, tím mají více svobody, a čím více mají lidé svobody, tím mají více blahobytu.

3) V jednom supermarketu je k dostání 175 dresingů, pokud do toho nepočítáme 10 různých extra panenských olivových olejů a 12 balzamikových octů, které si můžete koupit a namíchat si vlastní dresing nebo zálivku, pokud by vám náhodou žádný z těch 175 nevyhovoval. Takhle tedy vypadá supermarket. A pak jdete do obchodu s elektronikou a chcete si postavit domácí hi-fi systém – reproduktory, CD přehrávač, magnetofon, rádio, zesilovač. A v tomhle jednom obchodě s elektronikou mají tolik různých nabídek, že bychom z nich mohli nakombinovat 6,5 milionu různých systémů – jenom z toho, co mají v tomto jednom obchodě.

4) Ve zdravotnictví — ve Spojených státech už neplatí, že přijdete k doktorovi a doktor vám poví, co máte dělat. Místo toho přijdete k doktorovi a doktor vám řekne: „No, mohli bychom udělat A, ale taky B. “A“ má tyhle výhody a taková rizika, “B“ má takovéto výhody a tato rizika. Co chcete dělat?“ A vy řeknete: „Pane doktore, co bych si měl vybrat?“ A doktor na to: „A“ má tyhle výhody a rizika, „B“ má takové výhody a rizika. Co si vyberete?“ A vy se ptáte: „Pane doktore, co byste si vybral, kdybyste byl na mém místě?“ A doktor odpoví: „Ale já nejsem na vašem místě.“Výsledkem je to, čemu říkáme „nezávislost pacienta“, což zní jako dobrá věc. Ale ve skutečnosti jde jen o přesouvání břemene a odpovědnosti za rozhodnutí z někoho, kdo má nějaké znalosti – konkrétně doktora – na někoho, kdo nic neví a je téměř jistě nemocný a tím pádem není ve zrovna nejlepší kondici pro rozhodování – tedy na pacienta.

5) Když se nám podaří překonat paralýzu a rozhodneme se, jsme nakonec méně spokojení s výsledkem své volby, než bychom byli, kdybychom se rozhodovali mezi méně možnostmi.K tomu existuje několik důvodů. Jedním je, že s tolika různými dresingy na výběr, když už si jeden koupíte, a on zrovna není skvělý — a upřímně, který je, že – je snadné si představit, že kdybyste se bývali rozhodli jinak, udělali byste lépe. Takže se stane, že kvůli této imaginární alternativě litujete volby, kterou jste provedli, a tato lítost odebere kousek z uspokojení nad tím, jak jste se rozhodli, i kdyby to rozhodnutí bylo dobré. Čím větší je výběr, tím snažší je litovat jakékoli nedokonalosti na tom, pro co jste se rozhodli.

Obchodní dovednosti nejlepších obchodníků s paradoxem volby počítají. Chcete-li se to naučit i vy, kontaktujte nás.