Ahoj Jirko, zkus se nám pro začátek stručně představit: kdo jsi, kolik Ti je, co máš vystudované, čemu se věnuješ,…

Jmenuji se Jiří Votava, je mi 26 let a nedávno, konkrétně minulý rok, jsem zakončil studium na VŠB Ekonomické fakultě, obor Aplikovaná informatika.

Jak Tě napadlo vůbec začít podnikat a ne si jen někde najít práci? Co bylo tím impulsem?
Hlavním impulsem mého podnikání ještě během vysokoškolských studií byl asi rozchod s přítelkyní. Tehdy abych zabil veškeré negativní myšlenky a lítost, tak jsem potřeboval najít nějakou manuální práci. Vyčistit si hlavu. Ale když jsem se rozhlídl po nabídkách práce, zjistil jsem, že toho moc není a ještě to málo je špatně zaplaceno. Už ani nevím, jak jsem došel k tomu, že se budu zabývat zrovna čištěním koberců. Ale začal jsem…

‚Do dvou měsíců od začátku podnikání jsem byl jedničkou ve vyhledávačích.‘

Jen tak? Jak jsi začínal?
Pustil jsem se do toho po hlavě. Udělal jsem si na internetu analýzu, jak je tato činnost poptávána. Koupil jsem si doménu a vytvořil webové stránky. Hned jsem si stanovil cíl, že musím být do nového roku první ve všech vyhledávačích. Tehdy byl, myslím, říjen, takže jsem na to měl asi dva měsíce. Takže jsem makal, chodil čistit do domácností i firem, a po večerech místo učení do školy, jsem makal na SEO optimalizaci webu. No a těsně před novým rokem jsem se stal na webu jedničkou. Z toho jsem měl tu největší radost. A zároveň to pro mě byl impuls v této činnosti dále pokračovat, i přestože jsem tehda odsunul školu na druhou kolej a byl až na pokraji vyhazovu. V neposlední řadě mi to taky dalo zapomenout na tehdejší rozchod.

Pořád mi vrtá hlavou, podle čeho sis vybral zrovna čištění koberců…
Není v tom nic složitého. Jak jsem říkal, potřeboval jsem prostě manuální práci na pročištění hlavy. A z nějakého důvodu mě napadlo čištění koberců. Výhodou byla nízká finanční bariéra vstupu do podnikání, v podstatě stačilo koupit jeden pořádný vysavač.

Jak ses od čištění koberců dostal k provozování zahraničních online seznamek?
K seznamkám jsem dostal náhodou. Těsně před státnicemi mě oslovil kamarád, jestli bych se nechtěl podívat na online seznamování, jak to vlastně celé funguje. Neudělal jsem tehda na první pokus státnice a tak jsem se vrhl na seznamky. Vlítl jsem do toho a naprogramoval to. Vydělal jsem první peníze, slušné peníze. A to se mi zalíbilo. Pokračoval jsem v tom a ještě si k tomu úspěšně zopakoval státnice. Kdybych ty státnice tehdy udělal na první pokus, nevím, jestli bych v tom dnes podnikal. Těžko říct, ale tento byznys byla náhoda. Ale povedla a jsem za to rád. Taky bych chtěl v neposlední řadě poděkovat kamarádovi Martinovi, který mě tehdy oslovil.

Proč v tomto oboru ale podnikáš v zahraničí, a ne v Česku?
U nás nejsou lidi zvyklí se takto seznamovat. A nebo za to nejsou ochotni platit. Ve Skandinávii, ve které jsme tento byznys rozjeli, to funguje, lidi jsou tam online seznamování otevřenější, vstřícnější.

‚Byl bych mizerný zaměstnanec s nízkou produktivitou.‘

Jak se Tvé podnikání rozvíjelo? Byly momenty, kdy Tě něco zaskočilo, překvapilo?
Dá se říct, že se podnikání rozvíjelo asi hlavně po finanční stránce. Rostly obraty jak v seznamkách, tak ve firmě na čištění koberců. A překvapení…asi ani ne. Těšilo mě akorát, že lidi moje služby chtěli a byli spokojeni s kvalitou práce.

Co máš na podnikání nejradši? Proč vlastně podnikáš?
Na podnikání mám rád svobodu finanční a hlavně časovou. Podnikám, protože by mě nikde nezaměstnali :) Byl bych mizerný zaměstnanec s nízkou produktivitou.

Byly někdy chvíle/období, kdy jsi toho chtěl nechat?
Zatím ne, podnikám teprve chvilku. A nemůžu si stěžovat.

Co je na podnikání podle Tebe nejtěžší?
Nejtěžší jsou začátky. Zvednout zadek přesunout se od průpovídek k činům. Už jsem měl hodně nápadů a pořád mám. Ale ještě jsem jich moc nezrealizoval. Protože ta fáze zvednutí zadku a makání než přiteče první odměna je nejtěžší. Proto pokud má někdo problém ve fázi přesunu jako já, je strašně důležité nastavit si nějaký rychle dosažitelný cíl, aby přišel úspěch brzy a mohlo se dál jet na vlně euforie. Tak si myslím, že začíná úspěšný podnikatelský plán.

Co máš v plánu dál? Kam chceš své firmy posouvat?
Mám v hlavě pár projektů. A jedním z nich je i pořádání komerčního školení nejenom SEO optimalizace pod hlavičkou Akademie Orlita. K tomu mě přivedlo seznámení se s panem Orlitou. Za tu příležitost bych mu chtěl poděkovat. Mimochodem, seznámili jsme se u čištění koberců. :)   Vypadl mi tehdy brigádník, kterého jsem zaměstnával u sebe ve firmě, tak jsem šel vyčistit koberce k panu Orlitovi za něj. :)

Jak jde podle tebe podnikání dohromady s osobním životem?
Je to práce jako každá jiná. Akorát si většinou můžu stanovit, kdy do práce půjdu a kdy z ní odejdu. Takže s osobním životem to jde krásně.

„Můj táta vždycky říkal: Dostuduj a najdi si práci, no a pak to zkus s podnikáním, až poznáš ty mezilidské a korporátní procesy. No a já neposlechl a přeskočil tu fázi zaměstnání.“

Pojďme se trochu vrátit v čase. Z jaké rodiny pocházíš? Podporovali Tě v začátcích?
Pocházím z početné rodiny. Mám 3 bratry, hodnou mamku a tátu :) Tátovi a mamce bych chtěl tímto také poděkovat, že mě podporovali při studiích. Můj táta je podnikatel a mamka pracuje v tátově firmě. Často mi přátelé stejně staří říkají, že podnikám, protože jsem to viděl u táty, že mě tak vychoval. Ale to vůbec není pravda. Můj táta mi vždycky říkal „Dostuduj a najdi si práci, no a pak to zkus s podnikáním, až poznáš ty mezilidské a korporátní procesy.“ No a já jsem ho neposlechl a přeskočil tu fázi zaměstnaní. Rodiče jsou rádi, že jsem finančně nezávislý a netápal jsem po studiích, kde skončím.

Co by podle Tebe měli dělat dnešní studenti, aby zvýšili svou šanci uspět? Co dělají špatně, co naopak dobře?
Tohle je strašně složitá otázka a dokázal bych o ní přednášet hodiny. Ale zkusím být stručný. V prvé řadě si myslím, že by mnoho mladých nemělo chodit na vysokou, když stejně neví, co dál dělat. Měli by zkusit pracovat v něčem, co je baví. Protože studium je většinou nepřivede k tomu, že na to najednou přijdou. Spíš se ta doba, kdy nebudou vědět, co dělat, prodlouží, a pak po škole budou nespokojení, že jsou inženýři a magistři, ale nikde nenajdou adekvátní uplatnění. No a když už tedy studují, tak by se měli vzdělávat i mimo skripta a hledat cesty, které je dovedou k vysněné práci. Vzdělávat se mimoškolně dál v tom oboru, která je baví a chtěli by v něm vynikat. Myslím si, že to je cesta k nalezení dobrého zaměstnaní či podnikání. Musí vás to bavit. Musíte umět prohrávat a učit se ze svých chyb. Neúspěch si nevykládat, jakože na to nemám, ale jako možnost být do příště lepší.

Určitě budeš mít možnost o tom během víkendu „Co Tě ve škole nenaučí“ povykládat více. Proč ses rozhodl zapojit do tohoto projektu?
Protože jsi mě oslovila :)   No a samozřejmě, protože si myslím, že tento projekt je v našich vodách něco nového. A mladí potřebují více takových projektů, ve kterých budou lidi z praxe, kteří už něco dokázali v různých oborech. Je to pro studenty a absolventy možnost poznat, že nic není nemožné z úst obyčejných lidí, kteří se z nějakého důvodu rozhodli podnikat a být ve svém oboru dobrými. Mě osobně by to nakoplo.

Díky Jirko, ať se daří na všech frontách!

 Helena Orlitová