Jak se na problematiku Struktogramu dívají psychologové?

Struktogram a psychologie jako vědní disciplína fungují odlišně. K tomu, abychom se seznámili se Struktogramem, nám stačí jeden den. Naopak studium psychologie, pokud se nepletu, trvá minimálně tři roky. Struktogram je pomůckou pro praktika, studium psychologie je osvojení si poznatků jedné vědní disciplíny v mnohem hlubších souvislostech. Struktogram se zakládá na přírodovědeckých základech, psychologie se zajímá o duševno člověka. Nelze si tedy nevšimnout, že navzájem pracujeme na zcela odlišných základnách. Proto mezi námi bude vždy určité napětí.

Znamená to tedy, že si Struktogramm a psychologie navzájem odporují?

Do určité míry ano, ale poznatky z obou oblastí se mohou krásně doplňovat. Například psychologie tvrdí, že člověk se může měnit skrze své okolí, životní prostředí, skrze rodinu, školu a vzdělávání. Struktogramem ale dokazujeme pravý opak – že vzorce chování člověka jsou geneticky dány, a prakticky se nedají změnit. Přitom je jasné, že člověk je utvářen oběma vlivy – působením veškerých vnějších podnětů i svým genetickým základem. Je zde tedy prostor pro vzájemnou „výpomoc“ obou teorií. Psychologové vycházejí obrazně řečeno z představy, že novorozenec je nepopsaný list papíru, a jeho chování se dá libovolně ovlivnit a měnit. Naše výzkumy ukázaly, že člověk si již při svém narození s sebou přináší prakticky 200 metrů knih informací.

Sám za sebe ale mohu říct, že i když se přístupy Struktogramu a psychologie jako vědy liší, zajímám se o výsledky psychologů, jejich výzkumy a nově se objevující názory. Na druhé straně zaznamenávám také zvyšující se počet psychologů, kteří se zajímají o problematiku Struktogramu. Dá se říci, že po určitých problémech na začátku 80. Let se dnes navzájem akceptujeme. Sám jsem se na svých seminářích s řadou psychologů setkal. Strávil jsem s nimi hodiny diskuzemi na toto téma.

Dnes se sám přikláním k názoru, že mnozí z nás se z plných sil snaží výchovou ovlivnit plných 15-20% vlastností a návyků svých dětí. Těch zbývajících 80% jsme jim předali během těch krásných a příjemných chvil předáním našich genetických informací. Já sám mám tři dcery, osm neteří a synovců. Jejich vlastnosti, zvyklosti, koníčky, gesta i řešení konfliktních situací v porovnání s chováním jejich rodičů a prarodičů tento můj názor denně potvrzují.

Zmínil jste, že Struktogramm je geneticky danou kombinací. Zabývali jste se již pravidly tvorby této genetické struktury?

I přes značné objevy, které již lidstvo učinilo, víme o mozku poměrně málo. Dnes neznáme přesně, jaké vlivy musí působit na plod, aby bylo možné předpokládat, jakou dominantu jednou nově narozený člověk bude mít. Nedá se říci, že genetické informace se v určitém poměru ujednotí. Nevíme, jaký člověk se narodí a co se z něj ‚vyklube’. Výzkum, který se prováděl na výzkumu jednovaječných dvojčat, však zjistil určité identity v jejich chování. V každém případě doporučuji všem, aby se o nejnovější informace o mozku zajímali.

Když mluvíte o mozku, jak moc Struktogram s funkcemi mozku souvisí?

Celá teorie Struktogramu se odvíjí od funkcí mozku, respektive jeho jednotlivých částí. Struktogram pak zkoumá, která část mozku (velký mozek, mezimozek a mozeček) ovlivňuje chování daného člověka nejvíce. I když je velký mozek u lidí největší, neznamená to, že ovlivňuje chování člověka nejvíce. Ve Struktogramu jsou velikosti jednotlivých mozků znázorněny v poměru 1:1:1, přičemž jednoduchými otázkami metody biostrukturální analýzy zjistíme, která část mozku ovlivňuje jedince nejvíce. Na tomto základě pak b ylo prozkoumáno a definováno, jak se který člověk s danou dominantou chová, které vlastnosti a návyky u něho převládají.