Struktogramm v otázkách a odpovědích

Je vhodné metodu struktogrammu použít při přijímacím pohovoru nového pracovníka?

V žádném případě nedoporučuji a považuji to spíše za nepřípustné používat metody struktogrammu při přijímacím pohovoru nového pracovníka. Běžný kandidát libovolného pracovního zařazení bude na naše struktogrammové otázky odpovídat podle toho, jak předpokládá, že vy, nebo vedoucí personálního oddělení si myslíte, že by měl ideální kandidát na určitou funkci odpovědět. Nehledě na to, že cílem všech personalistů by mělo být, aby sami absolvovali struktogramm a to pokud možno i druhý díl, a pak velmi rychle dokáží ohodnotit strukturu jednotlivých komponent nového uchazeče o zaměstnání, aniž by mu dávali vyplňovatstruktogrammové otázky uvedené v knize "Klíč k sebepoznání".

Musím ovšem v tomto případě upozornit na skutečnost, že metody biostrukturální analýzy jsou chráněny autorskými právy a veškerá práva vlastní švýcarský Institut pro biostrukturální analýzy, a.s. v Baaru (IBSA). Bez svolení IBSA není možné používat poznatky získané absolvováním semináře biostrukturální analýzy ke komerčním záležitostem.

Existuje nějaký návod, jak by mělo vypadat ideální složení pracovního týmu?

V ideálním pracovním týmu, prakticky ve všech oblastech by mělo být rovnoměrné zastoupení jednotlivých dominant. Každý tým potřebuje zjednodušeně řečeno vědátory i lidi, kteří se budou rozhodovat intuitivně nebo pomocí emocí. V jaderných elektrárnách počínaje, přes nemocnice nebo prodejní týmy až třeba k zámečníkům.

Máme-li na mysli, že chceme měřit možnosti a velikost našeho mozku, můžeme tedy použít metody struktogramu?

Velikost jednotlivých mozků meří různé přístroje např. encefalograf a tomograf. Samozřejmě, že velký mozek je u lidí největší. Ve struktogrammu jsou však velikosti jednotlivých mozků znázorněny v poměru 1:1:1, neboť zde nejde o to postihnout velikost těchto mozků. Nás nezajímá objem těchto mozků. My měříme vliv jednotlivých mozků na chování clověka. Tento vliv měříme jednoduchými otázkami metody biostrukturální analýzy zvané STRUKTOGRAMM®.

Nemůže dojít k výrazné změně struktogramu v průběhu života?

Zjistili jsme, že biostruktura člověka je určena jeho genetickou výbavou. Poměrně brzy je patrné, která dominanta bude u člověka v dospělosti převládat, ale samotný poměr jednotlivých komponent se stabilizuje přibližně mezi 14. až 18. rokem života. Od tohoto okamžiku je struktogram člověka prakticky neměnný.

Při opakovaném provedení biostrukturální analýzy, jsme zjistili odchýlení zpravidla max. o plus mínus 1 dílek, a to i v případě, že nová analýza byla provedena u stejného člověka i po více jak 10 letech. Nestává se ale, aby se těmito změnami změnilo i pořadí jednotlivých barev, pořadí vlivu jednotlivých mozků na chování člověka. K dílčím změnám může však docházet u starších občanů a nebo u lidí, kteří prodělali těžký úraz svého mozku. U starších lidí občas dochází k mírné změně a to směrem k červenému nebo k zelenému komponentu.

Jiným příkladem může být i situace, kterou všichni známe, když se setkáváme na abiturientských večírcích ze základní nebo střední školy. Zpravidla zjistíme,že jsme všichni zase zestárli, ale když máme čas na to pozorovat své bývalé spolužáky důkladněji, zjistíme, že jejich způsoby jednání a chování se nezměnily. I jejich motorika je podobná jak ve škole, reagují identicky a jsou to stále stejní blázni jako ve škole. Vyjímkou může být pouze situace, že někdo z našich spolužáků by měl nějaký těžký úraz hlavy s poškozením mozku. Naše chování je dáno již genetickou informací, a to samo vypovídá o tom, že nejsme vlastně schopni tyto své struktury měnit.

Důležitý je zde závěr, že si nemohu myslet, že mohu změnit svoji biostrukturu a své jednání, nebo že "předělám" své děti nebo manžela k obrazu svému. Totéž platí například i pro drezůru koní nebo psů. Zdá se to přehnané, ale je to tak. Z reprezentanta v košíkové asi neudělám vynikajícího žokeje. Ale i basketbalista se může naučit jezdit na koni. Žokej si s radostí může zahrát košíkovou. Ani po jednom z nich však nemohu chtít, aby se stali reprezentanty v tom jiném druhu sportu.

Může člověk předstírat své chování jako chování jiné struktury?

Předstírat lze pochopitelně všechno, ale jde o to, kdy ho jeho okolí prohlédne. Herci dokáží zahrát také různé role, a ne každou zahrají stejně dobře. Zpravidla přesvědčivěji zapůsobí, pokud se jednání jejich a jednání pomyslné postavy ztotožňují ve stejném struktogrammovém základu.

Jak ale potom rozumět situaci, kdy se člověk chce přetvářet sám před sebou. Kdy si třeba hraje na "lepšího" než ve skutečnosti je?

Když se podíváme na svůj struktogramm máme před sebou vlastní sebepoznání. Úspěšní lidé však zůstávají sami sebou. Pochopitelně si mohu myslet, že pro určitou roli bude lepší, když se jí přizpůsobím. Řekl bych, když se budu chovat podle jiného struktogrammu. Jsem-li klidný a rozvážný člověk s určitým zdrženlivým odstupem od ostatních lidí, mohu se rozhodnout, že budu působit jako velmi milý společník, s rychlým rozhodováním, který znatelně dává všem najevo svoji sílu a impulsivnost. Samozřejmě se mi to může povést. Ale úspěšný nebudu.

Každý úspěšný člověk se opírá o své přirozeně silné stránky. Pracuje na tom, aby těchto stránek uměl využívat, a ne na tom, aby se opíral o něco, čeho se mu nedostává.
Varuji však před extrémem. I když zjistím v čem spočívá má úspěšnost, kde mám své silné stránky, svoje dominanty, nesmím je přeceňovat a extremizovat. Musím i nadále působit vyváženě v rámci svého vlastního struktogrammu. Jinak se stanu opět neúspěšným. Cílem je smířit se svým struktogrammem, se svojí dominantou a naučit se žít i se svým deficitem.

Existují jen dvě možnosti jak se stát neúspěšným: buď chci poměr jednotlivých komponent navenek posunout ve svůj prospěch, to jest přizpůsobit své chování tomu, jaké sám očekávám, že se po mně žádá, nebo v přesvědčení, že právě v tomto chování, v této dominantě, spočívá má síla, začnu své chování vlastně přehánět.

My rozlišujeme deficit a slabost. Na slabinách mohu pracovat a můžu se jim vyhnout, odstranit je. Ale s deficity musím žít. Teoreticky můžu své okolí terorizovat tvrzením: já už jsem takový od přírody, a Vám vlastně nezbývá nic jiného, než že mne takového budete brát a respektovat. To ale znamená, že jsem nepochopil smysl biostrukturální analýzy. Protože s takovým přístupem budu jen ztěží spokojeně žít. To bych musel být skutečný ignorant svých přátel.

Zabývali jste se zkoumáním, kolik % populace má převažující komponentu červenou, zelenou a modrou? Jsou známe nějaké statistické rozdíly dle jednotlivých regionů? Jsou pro určité pracovní činnosti "typické" struktogrammy? Existují nějaké statistické rozdíly ve struktogrammu mužů a žen?

U žen se ukazuje, že je u nich mírný převis zelené nad modrou a červenou . U mužů většinou bývá nejčastěji dominantní červená komponenta. Tyto údaje se ale týkají SRN, kde jsme se podobnými otázkami již zabývali. Překvapilo nás, že jsou statisticky významné i regionální odlišnosti struktogrammu: např. v Bavorsku je mírný převis červené komponenty, na severu v Hamburku, Hannoveru je zase mírný převis modré a v Porýní, oblasti typické pěstováním vinné révy je zase mírný převis zelené dominanty . Podrobné výzkumy v rámci celé Evropy jsme sice neprováděli, ale dovedu si představit, že v severských zemích pravděpodobně převládá modrá dominanta.
Orientačně jsme si ověřili ve Švýcarsku, že v horských dolinách žije velmi málo modře dominantních obyvatel. Převládá tam zelená dominanta se zdůvodněním, že toto je můj domov, kde žiji a kde také jednou zemřu. Pro lidi s červenou dominantou je zase charakteristická odpověď, že tam zůstanou stejně bydlet, protože se jim tam líbí, i když jim hrozí nebezpečí lavin.
Zmapovat celkovou situaci například v České republice by bylo určitě zajímavé, ale asi nepraktické a určitě finančně velmi náročné.

Zatím jsme hovořili o biostrukturální analýze. Lze Vaše poznatky uplatnit i v obchodě nebo průmyslu?

Před lety jsme dělali pro jednu firmu průzkum související s koupí osobního automobilu. Jde o velký finanční výdaj a pokud se při rozhodování nakonec rozhodnete špatně, můžete jen ztěží napravit svoji chybu. Neboť všichni sousedi vidí, jak jsem se rozhodl. Rozhodujeme se v určitém stresu.

Bylo zjištěno, že lidé s modrou dominantou si pečlivě prostudují veškeré katalogy a prospekty týkající se nabízeného auta. Lidé s červenou dominantou se rozhodují velmi emocionálně - zajímá je velikost vozidla, jeho síla a barva. Lidé se zelenou dominantou se rozhodují intuitivně. Proto vzhledem ke svému typickému konservatismu nekoupí nějaký nový model, na rozdíl od lidí s červenou dominantou.

Nikdy jsme nezjistili, že by člověk se zelenou dominantou začal studovat katalogy a srovnávat parametry jednotlivých typů aut.

Podobně jsme řešili problém jednoho obchodního domu s nábytkem. Dnes prodavač po krátké době rozpozná, do kterého poschodí bude nejvhodnější zákazníka zavést nejdříve a který druh nábytku mu má předvést. Po sérii našich školení nejen, že se zvýšil výrazně obrat v tomto obchodě, ale prodavač ušetří i značné množství svého času, neboť ten věnuje svému klientovi skutečně efektivně.

Jaký ohlas vzbudily semináře struktogrammu v bankovním a peněžním sektoru?

Banky mají sice specializovaný kádr lidí pro zabezpečení proškolení svých pracovníků, kteří pak radí zákazníkům jak investovat své finance. Ačkoliv jsou snad nejčastěji proškolováni na různých vzdělávacích seminářích, na jejich služby najdeme stížnosti snad všude. Pracovníci bank teprve po proškolení ve struktogrammu konečně seznámili se svým struktogrammem. Pochopili, že ne všechny argumenty jsou blízké všem lidem. Poznali jakým svým individuálním přístupem zapůsobí na zákazníka příznivě. Jejich úkolem je dnes proto co nejrychleji poznat alespoň dominantu zákazníka a následně pak použít právě ty argumenty, proč má jejich klient investovat do toho produktu, do kterého to třeba i potřebuje tento bankovní dům.

Zákazník se zelenou dominantou se bude zajímat o bezpečnost svých investic, klient s červenou dominantou si rád koupí rizikové třeba i spekulativní cenné papíry.

Lze uplatnit metodu biostrukturální analýzy při školení řídícího managementu?

Před lety jsme chtěli zjistit, zda existují typické charakterové vlastnosti úspěšných lidí. Zkoumali jsme proto chování, reakce i způsoby myšlení úspěšných manažerů a z těchto výsledků vznikla metody biostrukturální analýzy.

V Evropě i v USA se systematické vzdělávání managementu provádí již 35 let . Tito manageři byli zatím vždy vzděláváni podle jakých algoritmů se mají chovat, jak mají reagovat, jak mají argumentovat a jak se mají rozhodovat.

Veškerá školení vychází jednoznačně z rozhodování podle modré alternativy. Vybízejí řídící pracovníky tíhnout k tabulkám, výpočtům a analýzám. Úplně se zanedbalo, že existuje také intuice a rozhodování pomocí citu. Osobně znám velice mnoho úspěšných lidí, kteří se rozhodují především na základě intuice. Znám velice mnoho úspěšných lidí, kteří se rozhodují především na základě emoce.

A znám jen velmi málo řídících pracovníků, kteří se rozhodují převážně na základě faktů a odborných analýz. Přestože školení pro vrcholový management již trvají více jak 30 let, nikomu se zatím naštěstí nepodařilo vymýtit při rozhodování funkci intuicí a emocí.
Znamená to, že ať se zúčastním libovolného množství různých seminářů, které mi říkají co bych měl dělat, abych byl úspěšný, jak bych se měl chovat, abych byl příjemný a jak předcházet tomu, abych dal najevo své pocity, zklamání nebo rozčílení, vždycky, když se dostanu do krizové nebo stresové situace zareaguji opět stejně. Zareaguji tak, jak mi určuje má struktura. A mohu Vás ujistit, že takto nebudu reagovat pouze já, ale i Vy.

Neuvažovali jste o možnosti využití problematiky bistrukturální analýzy ve školství?

Víme, že struktogramm se vyvíjí. Novorozenec se zcela řídí pokyny kmenového "zeleného" mozku. Teprve časem získává vlastní zkušenosti a vyvíjí se mezimozek a díky škole se vyvíjí i velký mozek. Vlastní struktogramm se ustálí až v období po pubertě. Ve škole se však bohužel hodnotí pouze tzv modrá inteligence. Dětem se dávají známky ze to, jak se chovají, jak umějí počítat a psát, ale ne za fantazii, intuici. A všechno to, co se nějakým způsobem nedá změřit se vlastně neznámkuje. Proto existují lidé, kteří vlastně ve škole selhali a selhávají, ale později, v dospělém životě jsou velmi úspěšní. Nebo dítě může mít samé jedničky ve škole. Je úspěšné. V životě pak přehání, že je dobrý, úspěšný, inteligentní, a prohrává. V tomto odvětví by studium biostrukturální analýzy našlo asi své největší uplatnění a myšlenkou biostrukturální analýzy by se mělo zabývat celé školství a všichni učitelé. To se ale pravděpodobně nikdy nestane.

Jak se na problematiku struktogramu dívají psychologové?

K tomu abychom se seznámili se struktogrammem nám stačí jeden den. Studium psychologie, pokud se nepletu trvá minimálně čtyři roky.Struktogramm je pomůckou pro praktika, studium psychologie je osvojení si poznatků jedné vědní disciplíny. Struktogramm se zakládá na přírodovědeckých základech, psychologie se zajímá o duševno člověka. Znamená to, že navzájem pracujeme na zcela odlišných základnách. Proto mezi námi bude vždy určité napětí.
V psychologii se dokazuje, že člověk se může měnit skrze své okolí, životní prostředí, skrze rodinu, školu a vzdělávání.

Struktogrammem dokazujeme, že struktogramm je geneticky dán, a prakticky se nedá změnit.

Je jasné, že člověk je utvářen oběma vlivy - působením veškerých vnějších podnětů i svým genetickým základem.

Psychologové vycházejí obrazně řečeno z představy, že novorozenec je nepopsaný list papíru a jeho chování se dá libovolně ovlivnit a měnit. Naše výzkumy ukázaly, že člověk již při svém narození si s sebou přináší prakticky 200 metrů knih informací.

To ale neznamená, že bychom se nezajímali o výsledky psychologů. Také se dá říci, že stále více psychologů se začíná zajímat o problematiku struktogrammu. Po určitých problémech z počátku 80. let se dnes navzájem akceptujeme.

Kdy nejdříve je možné zjistit struktogramm dětí?

Vycházíme z toho, že struktogramm dětí je již dán. Nyní pracujeme na koncepci, jak by se dal zjistit struktogramm dětí školního věku. Rozhodně zatím neuvažujeme o tom, že by se dal zjistit struktogramm dětí předškolního věku. Tyto poznatky ale zatím nechceme publikovat.
Zdá se, že dominantu lze rozpoznat velmi snadno a brzy. Hlavní metodou by však mělo být pozorování.

Většina rodičů dělá obrovskou chybu v tom, že by chtěli mít své dítě vlastně jiné, než ho ve skutečnosti mají. Potom dítě, které si velmi rádo hraje samo, nebo čte knihu, posílají neustále hrát si ven s dětmi. Druzí rodiče se pozastavují nad tím, že jejich dítě má velké množství kamarádů, které si vodí do bytu a třetí se rozčilují, že jejich potomek má neustále rozbitou hlavu, zlomenou ruku nebo odřená kolena od toho jak se neustále s někým pere. Tím že se snaží své dítě rodiče předělat trápí jak sebe , tak především to dítě. Sebe, protože se jim to stejně nemůže podařit. Své dítě zase z důvodu, že to nemůže vůbec pochopit, proč by se mělo chovat nějak jinak než se chová. Cítí, že tak jak se chová, je přece to nejlepší, jak se chovat může. A to jej uspokojuje. Naopak, všechno ostatní jej stresuje. Rodiče zpravidla také nejsou takoví, jakými by chtěli mít své děti. Velmi se ale diví a rozčilují, když zjišťují že jejich dítě se i přes jejich veškerou snahu, podporu a finanční prostředky nakonec chová vlastně stále stejně.

Proto doporučuji všem rodičům, aby své děti především pozorovali. Ušetří si pravděpodobně dost peněz i nervů tím, že přihlásí dítě třeba do juda, zápasu, houslí, angličtiny nebo počítačů. Osobně mne šokoval můj otec, když jsem skončil po šesti letech úmornou dřinu, kterou jsem nenáviděl, a absolvoval jsem základní vzdělání ve hře na housle, když prohlásil, že si myslel, že po celou dobu kdy jsem chodil ke svému učiteli jsem to dělal s láskou a chutí. Takové okamžiky asi prožila většina z nás.

Jaké jsou Vaše prodejní zkušenosti s prodejem struktogrammu?

Zájem o tuto problematiku projevují bankovní domy, pojišťovny, automobilky ale i výrobní a obchodní firmy. Neznám oblast ve které by naše vědomosti nemohly přinést užitek. Nezáleží ani na velikosti firmy.

Základem však je absolvování a osvojení si poznatků z úvodního semináře tzv. klíče k sebepoznání. Bez toho nelze jít dále.

V poslední době budujeme nový systém školení pro management a prodej.V našem institutu pracujeme na tzv. indikátoru spokojenosti zákazníka. Nemůžeme jednoznačně prokázat, že účast na našich seminářích je tou hlavní příčinou toho, že vzrostou obraty, ale můžeme již dnes dokázat, že dokážeme zkrátit prodejní časy. Je statisticky prokázané, že prodavač přibližně 50% času pouze prostojí. My jsme tuto dobu vlastně ještě prodloužili téměř o polovinu. Pracujeme na tom, aby tito prodejci byli schopni po třech dílech seminářů, si sami sestavovat dotazníky pro zákazníky.

Při vlastním prodeji účasti na semináři si uvědomujeme, že neprodáváme např. brambory. Předmětem prodeje je myšlenka. Proto je nejdůležitější, aby naši prodejci mohli klientovi prezentovat svůj vlastní struktogramm.

Jaké jsou základní cílové skupiny pro prodej účasti na seminářích struktogrammu?

Nejčastěji jsou to zkušení prodejci, kteří připravují školení pro své prodejce (sítě), které již nebaví navštěvovat další školení o prodeji. Oblíbeny jsou naše semináře u lidí, kteří v průběhu svého života jednají zejména s využitím vlastní intuice a emocí. Jsou spokojeni, když zjistí, že pracují dlouhodobě velmi dobře,a to i přes to, že jim na jiných školeních říkali, že to co dělají, mají dělat přesně tak, jak to zatím nedělají. Samozřejmě, že proškolíme velké množství manažerů a majitelů firem. Největší přínos však zaznamenáváme v těch firmách, odděleních nebo pracovních skupinách, kde se našich seminářů zůčastnili všichni členové pracovního týmu. My nikdy neříkáme, že jeden je horší než druhý. Naopak ukazujeme na aspekty, proč si mají lidé pracující v týmu vážit svého spolupracovníka. Naučit se využívat dominantních komponent, předpokladů každého člena týmu. Není proto důvod, aby lidé před sebou své struktogramy schovávali, ale žádoucí je, aby je navzájem znali a ideální, aby je měli neustále na očích.

Jakým způsobem se bráníte proti tzv. černým školitelům a neoficiálním seminářům?

V každém státě, ve kterém zatím působíme jsme se pochopitelně s tímto jevem setkali. Má to dva aspekty pohledu:

  • kladná stránka věci spočívá v tom, že zpravidla se kopíruje pouze to, co je kvalitní a dobré.
  • záporem je skutečnost, že touto činností my přicházíme o finanční prostředky, které bychom mohli investovat do dalšího výzkumu.

Máme-li důkazy, že někdo kopíruje náš produkt a pořádá semináře, aniž by k tomu měl oprávnění, dáváme tyto subjekty k soudu. Jedná se o poškozování autorských práv. STRUKTOGRAMM je oficiálně registrován a chráněn ochranou značkou. V současné době vedeme po Evropě několik procesů a mohu říci, že je to mé téměř druhé zaměstnání.

Uvažujete o změně klasického školení struktogrammu na počítačový program?

S touto nabídkou se na nás již obrátilo několik firem, ale o této možnosti vůbec neuvažujeme, a pravděpodobně ani uvažovat nebudem. Prováděli bychom semináře pomocí počítačů, museli bychom v každé místnosti rozmístit např. 20 počítačů a ještě je propojit s tiskárnou. Vlastní biostrukturální analýza trvá asi pouze hodinu. A samotná analýza vám asi nepřinese to, co byste od ní mohli očekávat. Největší přínos přinese našim posluchačům v diskusích nebo až v okamžiku, kdy v klidu domova, se budou zabývat formulací a rozborem odpovědí na další otázky uveřejněné v knize. Tuto lze ale získat pouze účastí na našem semináři.

Práce s vlastním struktogrammem není jednorázovou činností, ale dlouhodobým poznáváním sebe sama. Navíc skutečná výhoda proti ostatním třeba psychologickým metodám, zabývajících se psychologií osobnosti, spočívá v tom, že se jedná o metodu velmi rychlou , jednoduchou a velmi lehce pochopitelnou a znázornitelnou.

Vlastní biostrukturu každého člověka lze velmi snadno vyjádřit pomocí srozumitelného grafu. Každý tak může velmi rychle identifikovat sebe pro druhé a ostatní pro sebe. Lidé si navzájem rychleji porozumí a pochopí.