SEBEPOZNÁNÍ METODOU STRUKTOGRAMM®
Poznávání jiných lidí metodu TRIOGRAMM
Téma jak se vyznat v lidech, jak porozumět jejich jednání a chování bylo, je a bude stále zajímavé pro spoustu z nás. Stejně tak si často klademe otázky „proč se s někým umím dohodnout a s jiným ne; proč se v přítomnosti některých lidí cítím dobře a v přítomnosti jiných ne, proč na stejnou situaci reaguji odlišně od jiných lidí.“ Klíč je uložen ve zvláštnostech a odlišnostech každého jedince a v jejich vzájemné „kompatibilnosti“.
Již v odedávna si lidé všímali, že reagují různě na určité podněty, a tak vznikaly snahy jedince vměstnat do určitého typu podle temperamentu. Vznikly 4 slavné typologie (Hippokrates 460-370 př.n.l.). V průběhu času bylo popsáno mnoho osobnostních typů lidí a jejich charakteristik, nicméně jejich využití bylo soustředěno výhradně do rukou psychologů a psychiatrů. Psychologická diagnostika osobnosti jedince skutečně patří do rukou odborníka. V běžné praxi však stále více lidé hledali odpovědi na otázky jak porozumět sobě a ostatním ať už v soukromých nebo pracovních vztazích.
Dnes tyto otázky napadají nejen odborníky ale také vedoucí pracovníky, prodejce, obchodní manažery, personalisty a všechny ty, kdo přicházejí do kontaktu s lidmi ve vztahu pracovním. Stejné otázky si lidé kladou při řešení vlastního sebepoznání a potřebě porozumění v partnerských vztazích.
Často dostáváme otázku: „Jaké vědecké základy a praktické uplatnění má metoda Struktogramm, kterou využíváte při výuce ve vašich seminářích?“
Metodu, která se zabývá typologií osobnosti a je ve své podstatě velmi jednoduchá a „uživatelsky“ vstřícná i pro laiky, Vám v následujících bodech v krátkosti představíme.
1. Historie biostrukturální analýzy
Americký profesor Dr. Paul D. MacLean zabývající se výzkumem mozku, působil jako ředitel Národního institutu duševního zdraví v Marylendu v USA. V 70 letech objevil struktury mozku a geneticky podmíněného chování. Zjistil, že mozek si při svém vývoji uchovává hlavní rysy z různých etap vývoje člověka. Díky tomu popsal pojem "trojjediného mozku". Jeho objev přispěl k porozumění vzájemných spojitostí mezi strukturou mozku, lidského bytí a chování. Je to základ biostrukturální analýzy.
Antropolog Rolf W. Schirm spolu s Dr. Robertem Magerem (pionýr učební analýzy) byli v 60. letech vedoucími poradenské skupiny "Učební systémy". V 70. letech potkal Schirm Dr. MacLeana, se kterým vyvinul nástroje k praktickému využití jejich vědeckých poznatků. Tak vznikl koncept biostrukturální analýzy a Struktogram.
Švýcar Dr. Bataillard byl blízký vedení švýcarského Institutu pro podnikovou ekonomii. To patřilo k průkopníkům moderního tréninku vedoucích pracovníků. Tam se seznámil s Rolfem W. Schirmem, který také vyvinul novodobé učební metody. V roce 1979 Schirm znovu kontaktoval Bataillarda a společně uvedli v letech 1979 - 81 ve Švýcarsku a Německu na trh biostrukturální analýzu a Struktogramm.Metoda a tréninkový koncept našly rychle odezvu. Bataillard založil o 10 let později IBSA Institut pro biostrukturální analýzu.
2. Popis metody biostrukturální analýzy
Jednoduchý kruh rozdělený do tří barevných výsečí v barvě zelené, červené a modré. Tyto tři výseče znázorňují tři oblasti mozku, které člověku vštěpují charakter a řídí jeho chování. Tím definují vnější působení každého člověka.
Teorii, že člověk není ovládán jedním mozkem, ale mozky třemi, vybudoval uznávaný americký psycholog a odborník pro výzkum mozku Paul D. Mac Lean. Ze svých zkoumání vyvodil, že pro člověka jsou směrodatné kromě velkého mozku ještě další dvě části – kmenový mozek a mezimozek, které vznikly v dřívějších fázích evoluce. To znamená, že je naše psychika výsledkem tří naprosto odlišných mentalit.
Z Mac Leanovy teorie vyšel antropolog Rolf W. Schirm, který převedl tuto myšlenku do speciálního postupu, tzv. biostrukturální analýzy metodou Struktogramm. Především jej zajímalo, jaký podíl má každá část mozku na chování člověka. Dominuje-li kmenový mozek, sídlo instinktů a biologické „zkušenosti“ milionů let boje o přežití nebo mezimozek, který přidává emoce a díky jim okamžité a spontánní rozhodování či velký mozek, vývojově nejmladší část se schopností plánovitého jednání, abstraktního myšlení a řeči.
Po mnohaletých zkušenostech a desetitisících provedených analýz došel Schirm k závěru, že důležitá je každá část mozku. Bez kmenového mozku by člověk nemohl přežít, bez mezimozku by živořil bez motivace a bez velkého mozku by pouze existoval bez jakýchkoli plánů a cílů.
Zpravidla však dominuje jedna část mozku, druhá největší část má korigující funkci a třetí část se prakticky neprojevuje. Struktogramm znázorňuje „poměr sil“ tří mozků: v kruhu je každá oblast mozku reprezentována jednou kruhovou výsečí. Čím větší podíl kruhu výseče zaujímá, tím pronikavější vliv má tato část mozku na život jedince. Zaujímá-li největší plochu zelená výseč, pak dominuje kmenový mozek a dotyčný se vyznačuje vyzařováním sympatií, kontaktností a senzibilitou. Je-li pak největší červená výseč, potom má vedoucí roli mezimozek, což se projevuje výkonností, schopností podstupovat rizika, profilovat si vlastní osobnost a strhávat ostatní. Modrá výseč odráží velký mozek. Lidé s velkým podílem modré se vyznačují ostrou myslí, důrazem na kvalitu, intelektuální přesvědčovací silou, ale také určitou potřebou odstupu.
Obraz kotouče Struktogramu má značnou vypovídací schopnost a dospěje se k němu jednoduchou metodou souboru otázek a odpovědí. K tomu aby si člověk uvědomil, s jakými vlastnostmi musí žít a s jakými vlastnostmi u něho budou muset počítat ostatní, stačí zodpovědět 39 otázek. Podle těch, kteří se s metodou Struktogramm seznámili, je věrohodnost barevného kruhu vysoká zřejmě i proto, že jim přinesla potvrzení dosavadních dílčích odhadů vlastní osobnosti. Mimo jiné se zobrazení Struktogrammu dostává do povědomí mnohem lépe než čísla či grafy a zároveň je přístupné všem třem částem mozku.
3. Praktická využití biostrukturální analýzy
Metoda Struktogramm není samoúčelná. Díky ní se člověk o sobě víc dozví, chápe lépe ostatní a může být mnohem úspěšnější ve své profesi a spokojenější v osobním životě. Struktogramm přináší užitek pro všechny. Zvláštní důležitost má pro vedoucí pracovníky (napomáhá jednak poznat lépe sebe a tím si vytvořit osobitý styl, používat prostředky a metody, které se k nim přesně hodí, získat lepší přehled o vlastnostech svých spolupracovníků a naučit se je respektovat) a pro osoby, jež přicházejí do styku se zákazníky (využití přispívá k osvojení techniky prodeje odpovídající jejich osobnosti, a schopnosti lépe působit na zákazníka). Správným rozpoznáním a zatříděním charakterových vlastností lze efektivně působit na rozhodovací procesy zákazníků, neboť pokud u spotřebitele dominuje kmenový mozek ( největší je zelená výseč), působí na něj především podněty, které v něm evokují dojem tradice a spolehlivosti, pohody, klidu a lidského tepla. Je-li jednání spotřebitele řízeno hlavně mezimozkem (červená výseč), reaguje na impulsy, které vyjadřují dynamiku, výkonnost, autoritativnost a průbojnost. Osoby ovládané převážně velkým mozkem (modrá výseč) lze upoutat tím, co slouží k zajištění budoucnosti a zprostředkovává individualitu, racionalitu a odbornost.
4. Metoda – skupiny úloh
Seminář, který provádí účastníky sebepoznáním metodou Struktogramm, je veden odborníky s praktickými zkušenostmi. Citlivě a přitom interaktivně vtahuje jednotlivce do situací, které již v minulosti prožíval. Dává odpovědi a návody k pochopení svých zvláštností a pochopení zvláštností jiných lidí. Je strukturován několika fázemi rozdělených do úloh.
Jednotlivé úlohy se týkají chování jedince ve skupině lidí, které nezná. Dotazy jsou směřovány na pocity a typické chování jedince v takovéto situaci. Další úloha je zaměřena na reakce ve vypjatých a konfliktních situacích a způsobu reakce jedince na ně. Třetí skupina úloh je zaměřena na vnímání odlišných období života – dětství, mládí a dospělost. Úloha č. 4 se zaměřuje na působení na „první dojem“, na temperament osobnosti. Pátá oblast se týká vlastní organizace času a šestá trávení volného času. Sedmá oblast se týká hodnocení „životně důležitých“ situací. Dále potom následují úlohy 8, 9 a 10, které slouží k jemnějšímu nastavení, jsou koncipovány jako nesourodé výpovědi a jedinec si z nich vybírá ty, které jej nejlépe vystihují.
5. Vybraná reakce účastníka semináře
Když jsem si uděl test Struktogramm, sestávající z odpovědí na 39 otázek a poté přečetl interpretaci výsledků a charakteristiku mého typu osobnosti, byl jsem hodně překvapen jak velmi se shodovala s mým sebehodnocením. Stejnou přesnost popisovali také mí kolegové či kamarádi, kteří se s touto metodou také setkali.
Metoda Triogramm, tedy rozpoznávání typů osobností u jiných lidí se mi také jeví jako velmi jednoduchá a efektivní a to proto, že již mám mnoho praktických zkušeností a příběhů rozdílného chování lidí v mém okolí při společných aktivitách. Tuto metodu mohu pro laickou veřejnost, která se chce vyznat sama v sobě a v jiných lidech jen doporučit.
Jiří Navrátil
6. Praktické využití Struktogrammu a Triogrammu
- Obchodníci - rychlá schopnost rozpoznání partnera při obchodním jednání
- Obchodníci - volba vhodné přípravy a strategie k úspěšnému jednání
- Obchodníci – při diagnóze potřeb u klienta
- Obchodníci – při předkládání nabídky a vyjednávání
- Obchodníci – při řízení péče o kmen, zákazníky
- Manažeři – při tvorbě a doplňování týmu
- Manažeři – při vedení nováčka v adaptačním procesu
- Manažeři – při motivaci spolupracovníků
- Manažeři – při efektivním vedení týmu
- V marketingu a reklamě
- V posílení osobních vztahů v soukromém i pracovním prostředí