Zabývali jste se zkoumáním, kolik % populace má převažující komponentu červenou, zelenou a modrou? Jsou známé nějaké statistické rozdíly dle jednotlivých regionů? Jsou pro určité pracovní činnosti ‚typické‘ Struktogramy? Existují nějaké statistické rozdíly ve Struktogramu mužů a žen?

Na základě našeho dlouhodobého soustředění se na problematiku Struktogramu jsme získali spoustu dat a výsledků biostrukturální analýzy. Při bližším zkoumání mě překvapily statisticky významné odlišnosti, jak profesního, regionálního i genderového charakteru.

Začněme třeba těmi pohlavními odlišnostmi.

Co se týče pohlavních odlišností ve výsledcích biostrukturální analýzy, ukazuje se u žen mírný převis zelené nad modrou a červenou komponentou. Tento fakt je do jisté míry dán i sociální rolí ženy ve společnosti. Znamená mimo jiné i to, že se ženy častěji rozhodují intuitivně a často dají na první dojem, pečují o ostatní a dbají na to, aby se cítili dobře. U mužů naopak bývá nejčastěji dominantní červená komponenta. Z historie a evolučně se pohlíží na muže jako na hlavy rodiny, který se musí umět rychle rozhodnout např. v případě nebezpečí. Žena naopak měla odjakživa za úkol udržovat oheň a teplo rodinného krbu, z toho pramení spíše pocitové založení.

Tomu rozumím. Jak je to s tou regionální odlišností?

Zaznamenali jsme odlišnosti při porovnání výsledků lidí žijících na vesnici a ve městech. Na vesnici se statisticky setkáváme častěji se zelenou dominantou, kterou si vysvětlujeme větší soudržností a velikostí tamních rodin. Naopak ve městech, a obzvlášť těch velkých, kde k sobě mají lidé „dál“, je zelený komponent ve výraznějším deficitu. To je způsobeno větší anonymitou lidí, jejich izolovaností jednoho od druhého. Obecně lze konstatovat, že čím větší město s rozvinutou kulturou, průmyslem a vzděláním, tím více modré barvy. Nemusí to být ale pravidlem. Například na Ostravsku, kde bydlím já, naopak mírně převládá červená barva, povaha regionu je zde odlišná. Jak říká Jarek Nohavica, „bo Ostrava je region rázovitý“. To je do jisté míry i ovlivněno povoláními, která zde v minulosti převládala – horníci, pracovníci v hutích, prostě tvrdí chlapi byli dominantou regionu.

Co třeba lidé na horách?

V horských oblastech žije méně modře dominantních obyvatel. Někdo by sice očekával, že v obydlí uprostřed horských kopců najde právě spíše modrého samotáře. Takoví jedinci se tam samozřejmě vyskytují. Nicméně statisticky převládá zelená dominanta se zdůvodněním „toto je můj domov, mám tu krásné vzpomínky a jednou tu i zemřu“. Červená dominanta pak odpovídá že „tam stejně zůstane bydlet, protože je to dobrodružné a v horách přece přežívají jen silné osobností.“ Nemají ani problém pak třeba za zajímavými pracovními příležitostmi dojíždět. Jsou prostě flexibilní.

Zajímavé. A odlišnosti co se různých profesí týče?

Profesní rozdíly samozřejmě existují také, před chvílí jsme mluvili o hornících na Ostravsku. Nicméně jsme si dříve řekli, že je nejlepší, když v pracovní skupině jsou zastoupeny všechny dominanty, aby se navzájem doplňovali.

Při našich výzkumech jsme se zaměřili spíše na to, jakou dominantu nejčastěji mají lidé, kteří jsou ve své kariéře v dané profesi úspěšní. Zjistili jsme, že nejúspěšnější jsou ti manažeři, kteří mají většinovou kombinaci červené a zelené komponenty. Ti mají vztah ke svým zaměstnancům a podřízeným a dokážou se i poměrně rychle rozhodovat. Rovněž obchodníci s touto kombinací jsou v prodeji často úspěšní vzhledem ke své schopnosti vcítit se do klienta a rychle reagovat. Majitel firmy zase musí mít více zastoupenou i modrou komponentu, a to z jednoho prostého důvodu: potřebuje plánovat a vymýšlet, jak bude jeho firma za pár let vypadat.

Každopádně mapovat a zkoumat do hloubky tyto odlišnosti mě strašně baví a rád se tomu věnuji.