Je vhodné metodu Struktogrammu použít při přijímacím pohovoru nového pracovníka?

V žádném případě nedoporučuji používat metody Struktogrammu při přijímacím pohovoru nového pracovníka. Považuji to přímo za nepřípustné a to především z následujícího důvodu: Běžný kandidát libovolného pracovního zařazení bude na naše struktogrammové otázky odpovídat podle toho, jak předpokládá, že vy, nebo vedoucí personálního oddělení si myslíte, že by měl ideální kandidát na určitou funkci odpovědět. Jeho odpovědi budou tedy značně zavádějící, obzvlášť pokud si osvojí obecně doporučované modelové odpovědi, které dnes nabízí spousta internetových článků i knižních publikací. Na základě přijímacího pohovoru nelze zcela přesně sestavit struktogrammový profil uchazeče.

Nicméně pro personalistu je porozumění Struktogrammu a následně absolvování i druhého dílu, tzv. Triogrammu, nadmíru užitečné. Na základě znalosti Triogrammu je schopen ohodnotit strukturu jednotlivých komponent nového uchazeče o zaměstnání bez toho, aby mu dávali vyplňovat struktogrammové otázky uvedené v knize „Klíč k sebepoznání“, a odhadnout jak je uchazeč vhodný pro danou práci, nebo jak se hodí do vybraného pracovního týmu.

Na tomto místě bych také rád upozornil na skutečnost, že metody biostrukturální analýzy jsou chráněny autorskými právy a večkerá práva vlastní švýcarský Institut pro biostrukturální analýzy, a.s. (IBSA) ve Švýcarsku. Bez svolení IBSA není možné používat poznatky získané absolvováním semináře biostruturální analýzy ke komerčním záležitostem. U nás v Akademii Orlita jsou tyto informace základem jak pro manažerské vzdělávání, tak i pro obchodní a prodejní dovednosti.

V odpovědi na předchozí otázku jste zmínil pracovní týmy. Existuje nějakým návod, jak by mělo vypadat ideální složení pracovního týmu?

V ideálním pracovním týmu, prakticky ve všech oblastech, by mělo být rovnoměrné zastoupení jednotlivých dominant. Každý tým potřebuje zjednodušeně řečeno „vědátory“ i lidi, kteří se budou rozhodovat intuitivně nebo pomocí emocí. Je potřeba mít týmy vyvážené. V jaderných elektrárnách počínaje, přes nemocnice nebo prodejní týmy až třeba k zámečníkům. Doporučuji tady využívat nejen znalostí Struktogrammu, ale i já ať už ve vlastní firmě nebo u klientů využívám i další techniky – např, týmové role podle Belbina. Kompatibilita těchto metod je úžasná.

Může člověk předstírat své chování jako chování jiné struktury?

Předstírat lze pochopitelně všechno, ale jde o to, kdy ho jeho okolí prohlédne. Herci dokážou zahrát také různé role, ale ne každou zahrají stejně dobře. Zpravidla přesvědčivěji zapůsobí, pokud se jednání jejich a jednání hrané postavy ztotožňují ve stejném struktogrammovém základu. Hraní si na něco co ve skutečnosti nejsem se dá samozřejmě odhalit. I když ne vždy. Osobně mám dobré zkušenosti s využíváním např. Bochumského dotazníku z oblasti diagnostiky a mnozí personalisté znají kouzlo užívání otázek behaviorálního rozhovoru. Jak jsem se choval v minulosti dává poměrně validní odpověď jak se budu chovat v budoucnosti. Tato technika se dá naučit. Podstata je ale stejná jako u struktogrammu

Občas také dochází k situaci, kdy člověk nevědomě potlačuje svou dominantu a většinou pod vlivem a tlakem okolí přijímá jinou, ve které se nějakým způsobem naučí fungovat. Není to pro něj ale přirozené. V takovém případě upouští od svých silných stránek, okolí ho také vnímá jinak, a on sám se v dané „roli“ nemusí cítit úplně dobře, i když tak navenek vystupuje. V takovém případě pak dochází ke snížení pravděpodobnosti jeho dlouhodobé úspěšnosti, i když samozřejmě existují i výjimky.

Jak ale třeba rozumět situaci, kdy se člověk chce přetvářet vědomě sám před sebou. Kdy si třeba hraje na ‚lepšího‘ než ve skutečnosti je?

Když se podíváme na svůj Struktogramm, máme před sebou vlastní sebepoznání. Úspěšní lidé však zůstávají sami sebou. Pochopitelně si mohu myslet, že pro určitou roli bude lepší, když se jí přizpůsobím, tedy když se budu chovat podle jiného Struktogrammu. Jsem-li klidný a rozvážný člověk s určitým zdrženlivým odstupem od ostatních lidí, mohu se rozhodnout, že najednou budu působit jako velmi milý společník, s rychlým rozhodováním, který znatelně dává všem najevo svoji sílu a impulzivnost. Samozřejmě se mi to může povést. Ale úspěšný nebudu. Každý úspěšný člověk se opírá o své přirozeně silné stránky. Pracuje na tom, aby těchto stránek uměl využívat, a ne na tom, aby se opíral o něco, čeho se mu nedostává. Na tomto principu jsou postaveny i naše kurzy manažerských dovedností. Podporujeme individuální zvláštnosti.

Varuji však před extrémem. I když zjistím, v čem spočívá má úspěšnost, kde mám své silné stránky, svoje dominanty, nesmím je přeceňovat a extremizovat. Musím i nadále působit vyváženě v rámci svého vlastního Struktogrammu. Jinak se stanu opět neúspěšným. Cílem kurzu sebepoznání je smířit se svým Struktogrammem, se svojí dominantou a naučit se žít i se svým deficitem. Struktogramm však také není omluvenkou pro to, že neplním úkoly, které po mně šéf vyžaduje, nebo že na sobě nebudu pracovat, abych se zlepšil v konkrétní dovednosti. To je naprosté nepochopení. Bohužel časté, protože je pohodlné! K úspěchu však nevede.

Existují jen dvě možnosti jak se stát neúspěšným. Tou první je snažit se poměr jednotlivých komponent navenek posunout ve svůj prospěch, to jest přizpůsobit své chování tomu, jaké sám očekávám, že se po mně žádá. Druhá cesta k neúspěchu tkví v přesvědčení, že právě v tomto jednom chování, v této dominantě, spočívá má síla, a začnu tedy své chování vlastně přehánět.

Co když ale člověk neodhalí své silné stránky, svou dominantu, a rozvíjí své slabší stránky? Může být úspěšný?

Hned na začátek musím říci jednu důležitou věc: ve Struktogrammu rozlišujeme deficit a slabost. Na slabinách mohu pracovat a můžu je eliminovat nebo na jejich odstranění dlouhodobě pracovat protože mám schopnost a třeba jsem se zatím nevěnoval jejímu rozvoji. Deficit je pak něco, co vlastně ani nemám. A s tímto faktem se musím naučit žít. Pro lepší pochopení uvedu příklad. Já sám jsem velmi slabý na jazyky. Učil jsem se německy, rusky, chtěl jsem se naučit anglicky. Ani jedno se mi nepovedlo tak, abych byl sám se sebou spokojený a trápil jsem se tím. Po absolvování různých psychologických testů jsem zjistil, že nemám hudební sluch a cit pro jazyk, přičemž obě tyto schopnosti jsou pro úspěšné zvládnutí jazyka klíčové. Nemám tedy schopnost naučit se jazyk pořádně, mám tedy deficit této schopnosti. A musím se s tím naučit žít. I když se stále dokola budu snažit pracovat na zdokonalení mé angličtiny, němčiny nebo ruštiny, budu v této dovednosti stále patřit mezi ty slabší, nikdy to nebude má silná stránka. Podobně asi znáte spoustu lidí, kteří dokonce žijí v prostředí nemateřského jazyka desítky let a sotva promluví, domorodec okamžitě identifikuje, že to není jeho mateřský jazyk. S tím dokážu žít, ale současně neříkám, že se nemám snažit. Proto jsem se začal učit hrát na kytaru. Techniku už trochu zvládám, ale jestli jde melodie nahoru nebo dolů, skutečně nepoznám. A mimochodem: moje prababička Němka, ani po 40 letech života v českém prostředí se česky nenaučila ani na komunikační úrovni…

Podobně jsem se setkal se skvělou bytovou architektkou, která neuměla přečíst technické výkresy. Její fantazie a kreativita byla ale úžasná. Dodnes vzpomínám, jak jsme museli nejdříve odstranit sádrokarton ze stropu, protože si z výkresu nedovedla představit, jak vypadá prostor za sádrokartonem. Řešení, která pak ale navrhla bylo naprosto úžasné. Prostor ale musela vidět a cítět. Ale to bychom se asi začali za chvíli zabývat dalšími teoriemi, genetikou případně neurolingvistickým programováním (NLP).

Slabinou ale může být i Vaše silná stránka, pokud ji správně nerozvíjíte. Někdo své silné stránky nemusí ani odhalit, přestože absolvoval již kurzy manažerských dovedností, psychologie, komunikace a řešení konfliktů.  A právě k tomu slouží Struktogramm – poznat své silné stránky, dominantní vlastnosti, deficity a naučit se s nimi pracovat. Teoreticky bych mohl své okolí terorizovat tvrzením „Já už jsem takový od přírody, nic se mnou nenaděláte, a nezbývá Vám nic jiného, než že mne budete brát takového, jaký jsem.“ To by ale znamenalo, že jsem nepochopil smysl biostrukturální analýzy. Na to, abych s takovým přístupem žil spokojeně bych musel být skutečný ignorant svých přátel.

Edice ’Zajímalo vás‘ vzniká na základě dotazů našich klientů.

Rád zodpovím i Vaše dotazy. Napište je níže do komentáře.